Zájezd do Polska

Fotogalerie ke článku >>

Prvním a hlavním bodem našeho zájezdu byly koncentrační tábory v Osvětimi (Auschwitz). Na místo jsme dorazili v 5:30 asi po 8 hodinách jízdy. Většina účastníků ještě pospávala a snažila se nabrat síly, ale neprodleně jsme byli seznámeni se stanoveným plánem. Od 7:45 jsme totiž byli objednáni na prohlídku největšího nacistického koncentračního tábora. Prohlídka začínala vstupní bránou s nápisem „Arbeit macht frei", za níž byly prostory zastavěné cihlovými baráky. V interiérech těchto budov byly shormažďovány osobní věci vězňů. Jednou z hlavní součástí expozice byla urna s popelem představující nezaevidované oběti. Nejhorší pocity snad vyvolával pohled na hromady lidských vlasů, stovky bot, brýlí, hromady kufrů, spousty hrnců, kartáčů, oblečení ...

Interiéry několika budov nyní plní funkci muzeí, kde jsou k vidění tabule s historií táborů, národnosti obětí, jejich fotky, jména, a dokonce některé jejich životní příběhy. Z představy bolesti a utrpení těchto lidí nás až mrazilo. Potom, co jsme si tábor dostatečně prohlédli, jsme zamířili k autobusu a společně s průvodkyní jsme odjeli do Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). V táboře zbylo pár baráků, které byly, na rozdíl od minulého tábora, ze dřeva, takže „životní podmínky" byly podstatně horší. V zadní části, kde se nacházely 4 plynové komory, zbylo pouze prázdné místo. Nacisté se na konci války pokusili zahladit stopy, takže v táboře zbyly spíše ruiny z více jak 300 baráků. V obou táborech jsme vzdali úctu obětem alespoň symbolickým zapálením svíčky.

Po exkurzi v táborech jsme nasedli do autobusu, který se s námi rozjel do Krakova (je téměř nemožné, že zůstal tak zachovaný po bombardování v Polsku). Opět jsme podle plánu prošli město a zhlédli jeho nejvýznamnější části a památky. Na náměstí jsme dostali rozchod, a tak se většina z nás vydala posilnit se (nejčastěji kebabem) a podle svého uvážení jsme navštívili další místa. Po zaslouženém odpočinku ve městě jsme se sešli u autobusu a zamířili jsme na konečnou zastávku toho dne. Do hotelu Felix. Ubytovali jsme se, někteří svědomití studenti se učili na maturitu a ostatní unaveně usínali .

V sobotu v 7:00 jsme, všichni zregenerováni, vyrazili do Vieličky do solných dolů, kde jsme se rozdělili na menší skupiny a za doprovodu překladatele (v naší skupině Vojta Dziewiecky) jsme procházeli dolem. Obdivovali jsme solné útvary, sochy ze soli a vdechováním soli jsme si prospěli zdraví :) . Prohlídka trvala asi 3,5 hodiny, pěkně jsme se prošli, nakoupili suvenýry a pak se „nadlábli" v restauraci, nacházející se pořád ještě pod zemským povrchem.

Cestou domů jsme navštívili ještě jeden koncentrační tábor (kam patřili i vězni z Rýnovic a Rychnova) Gross Rosen, kde byl hlavním cílem naší exkurze mramorový památník obětí. Ve 22:00 jsme dorazili ke škole a rozešli se domů.

Myslím, že se nám výlet opravdu vydařil, měli jsme skvělé počasí a velmi výřečného a aktivního pana průvodce, z jehož výkladu, přestože hned v pátek odpoledne ztratil hlas, si dozajista každý něco odnesl ;-)

A co na závěr, poděkování patří především Městu Jablonec nad Nisou za finanční příspěvek na dopravu a realizaci celé exkurze. V neposlední řadě také našemu průvodci panu Ing. Radkovičovi za odborný výklad.

Fotogalerie - Zájezd do Polska 2009