Úvod > Novinky > Novinky 2011-2012 > Může hořet i o přestávce?

Může hořet i o přestávce?

Klidně může, my jsme připraveni. Ukázal to cvičný požární poplach...

Kdysi jako nově nastoupivší kantor jsem cvičné požární poplachy neměl rád. Neviděl jsem totiž žádný smysl podobného počínání. Nejprve jsme si tehdy na pedagogické radě, která cvičnému poplachu vždy předcházela, zopakovali pravidla evakuace, a pak si rozdělili, kdo otevře který východ. Díky dobře fungujícím školním tamtamům, tedy nebylo divu, že žáci nastupovali do hodiny, ve které byl poplach naplánován, již v bundách a obutí. „Takhle to přece u skutečného požáru probíhat nebude!!!“ říkal jsem si pokaždé.

Později, když jsem společně s řízením školy přebral i agendu požární prevence, jsem si slíbil, že budeme konat jen takové poplachy, které budou skutečně prověřovat, jak se lidé v krizových chvílích zachovají. Přes nesmělé začátky jsme se propracovali až ke slavnému požárnímu poplachu za účasti 8 hasičských sborů a několika televizních štábů. Tehdy o plánovaném cvičení nevěděli ani členové zasahujících hasičů a to, že na Randovce skutečně nehoří, zjistili až po příjezdu na místo. Pro některé vyučující bylo tehdy nemilým překvapením, že když nahlásili záchranu kompletní třídy, sdělil jim kolega Titěra jména těch, které cestou poztráceli (domluvili jsme se totiž dopředu, se šesti studenty, že se při úprku schovají na záchod).

„To byl náš nejlepší poplach“ pochvalovali jsme si na následující poradě vedení a povzbuzeni úspěchem začali přemýšlet co dál. Bylo jasné, že když probíhá výuka, máme situaci dobře nacvičenou. Vyučující popadnou třídu, třídní knihu a odejdou společně na shromaždiště. A tu ten nápad vzniknul. „Co by se asi tak stalo, kdyby se poplach vyhlásil o přestávce?“ polohlasem navrhl kdosi. „Kdo žáky odvede? Jak shromáždíme třídnice? Jak budou reagovat Ti, kteří zrovna nejsou v učebnách?“ to byly otázky, na které bylo těžké najít odpověď. Tuto myšlenku jsme tedy obratem vyloučili jako nesmyslnou a riskantní, protože bylo zřejmé, že by zavládl totální chaos a zmar.

Jenže on si požár nevybírá jestli je zrovna přestávka nebo hodina. A tak jsme to letos zkusili. Prostě proto, abychom si v reále vyzkoušeli, jak se lidé zachovají a abychom zjistili, co je třeba v našich organizačních opatřeních ještě zlepšit. Hodina H byla v úzkém kruhu porady vedení stanovena na čtvrtek 3.11.2011 na 10:50. Kromě našeho smluvního požárně bezpečnostního technika o tom neměl nikdo ani ponětí. V 10:49, když jsme viděli plné chodby diskutujících žáků, vesele kopírující učitele, pana školníka v pilné práci ve vestibulu a spokojeného prodejce housek, jsme málem vše odvolali. Ale nakonec se přerušovaný zvonek rozezněl. A co nám tedy cvičný poplach ukázal?

  • Celá škola byla evakuována za 3 minuty a 40 sekund
  • Zdálo se, že drtivá většina zaměstnanců věděla, co má v takovou chvíli dělat
  • Nikoho nenapadlo použít k evakuaci i prostření východ (byl sice zamčený,ale vedle dveří visí klíč)
  • Žáci se zpravidla zastavili venku hned přede dveřmi a bránili tak evakuaci dalších
  • O přestávce je nemyslitelné zjistit, zda se evakuovaly celé třídy a je třeba najít způsob, jak zkontrolujeme, že se tak stalo

Nová zkušenost bude zapracována do požárních směrnic, a nám nezbude než si při příštím poplachu vyzkoušet, jak vše funguje. Jak a kdy se tak stane, bude ale předmětem přísného utajení. Však víme proč. Tak zase někdy v příštím roce…

Autor: Tomáš Hofrichter
Datum: 03.11.2011

Google-Translate-Czech to English Google-Translate-Czech to German Google-Translate-Czech to French Google-Translate-Czech to Italian Google-Translate-Czech to Russian Google-Translate-Czech to Russian